sobota 11. listopadu 2017

LEŽÍM NA ZEMI A VRŮSTÁM

Ležela jsem v šavásaně a bylo teplo. 
Zavřenýma očima mi pronikalo barevné světlo.

Mléčné, když přes sluncem protančil mrak, 
teplé a oranžové, když procházelo podzimním listím. 

Nádherně hřálo. 

Hlas zpíval o tom, jak vrůst do země a stát se stromem. 

A přišla euforie a já jsem taky vrostla. 

Jsem tak vděčná, tak neskutečně vděčná, že jsem součástí, že jsem živá. 

Euforie pomalu odplouvá a zůstává jistota. 

Dokud si budu přát vrůstat, bude vše v pořádku. 


úterý 12. září 2017

Malé radosti



CO JE TO?

je to když prší a všechno zelené pije jako o závod

je to když se postavím na hlavu a koukám na svět vzhůru nohama

je to vůně první kávy po ránu 

je to když mě mezi dveřmi přivítá pes

je to vidět stromy ve městě

je to jedním tahem rozbalit jogamatku

je to přivonět si k mateřídoušce

je to vidět lidi, jak se mají rádi

je to čistá noční obloha

je to Malá radost


středa 30. srpna 2017

Pět zemí

ŘÍM

krásný
špinavý
antický
posprejovaný
s jeptiškami
s odpadky
s papežem 
vůně pinií
pach ulic
umělecká díla
a ty barvy

dokonalá směs







PĚT ZEMÍ
Cinque Terre

vůně moře
nekonečná modrá
kameny
domy v kopci
ulice a schody a znovu ulice
racci a holubi
široké nebe
lodě na vodě




FLORENCIE

Chaos, trampoty
David a jeho dokonalé svaly
zahrada s růžemi
a vůně kůže
a znovu David
víc není co říct



DOMA
voda v krajině
lesy
 a za chvíli podzim




Děkuju za ně, mám tak ráda, když prší.

středa 16. srpna 2017

V Mlhách

Dneska ráno to tu zahalila mlha, dokonce se to tváří jako malinkatý podzim.

Na Prahu není vidět. A já ji teď nemám ráda, takže ji vidět nepotřebuju. 

A mlhy po ránu? Po tom vedru je to velká úleva. 

Venku se rozlilo mlíko, v kanceláři se drží teplo ze včera. V ruce mám hrnek s kávou a jen tak si užívám ten pomalý rozjezd dne.



Miluju klidný rána.